Představujeme první ročník Festivalu literárního překladu

Střední Evropa představuje prostor nám nejbližší, s nímž toho máme nejvíc společného. V otázce překladu však platí pravý opak, tady jako bychom přetrvávali v zarytém mlčení. Střední Evropa je mnohohlasí, ale současně mnohdy vzájemná lhostejnost a kulturní slepota. Asi tři čtvrtiny překladových knih vydávaných u nás zabírají překlady z angličtiny, němčiny a francouzštiny; v nižších jednotkách procent se ve statistikách objevují překlady ze slovenštiny a polštiny, o dalších jazycích, které chceme chápat jako středoevropské (pochopitelně maďarština, ale také například ukrajinština, nebo dokonce rumunština), nemluvě.

Migrace dnes hýbe naším regionem více než dřív a zdá se, že tato tendence bude spíš jen stoupat. To je doslovný význam výrazu migrace. Nás ale zajímá i ten přenesený. Migrací je totiž sám literární překlad. Každý přeložený text putuje ze své domoviny do nového kulturního kontextu, kde se zabydluje, s různým úspěchem si hledá své místo a získává nový život, nové významy. Překlad není stav, ale živý tvůrčí žánr, který je neustále v pohybu.

Osobností prvního ročníku se stává Václav Havel, který by letos bezprostředně po našem festivalu oslavil devadesát let. Tuto volbu chápeme v současné době nejen dramaturgicky, ale i politicky. Nechceme naše politické ikony lakovat na růžovo, ani zneužívat jejich odkaz pro vlastní zviditelnění, jak se tomu nezřídka děje. Odkaz významných osobností je pro nás zajímavý, jen pokud je živý, nahlížený přinejmenším s takovým kritickým ostnem, jakého byly schopny ony samy.